Netrvalo to vůbec dlouho a máme tu díl třetí a poslední. Zde dokončím to, co jsem načal už v díle prvním, tedy zabezpečení a správu uživatelů. Nebude chybět ani pohled na kompletní vzorový příklad konfiguračního souboru. I zde platí co jsem říkal minule – pokud něčemu nerozumíte, zeptejte se v komentářích.
Ani jsem nečekal, že mi psaní půjde tak od ruky a druhý díl tu bude ještě dnes. Na tomto místě bych chtěl rozebrat nastavení sdílených adresářů a to jak pomocí nadefinování konkrétního názvu prostředku tak i pro každého linuxového uživatele do jeho domovského adresáře. Taky už vím, kolik bude mít můj seriál dílů – tento je předposlední, takže budou celkem tři.
Před nějakou dobou jsem psal článek o tom, jak nastavit Sambu a popravdě – dnes se za něj trošku stydím. Ne že by snad byl uvedený způsob nebezpečný, nýbrž je neskutečně primitivní. Avšak poslední dobou jsem přečetl hodně informací a tak si troufám sepsat takový obšírnější návod na to, jak nastavit Sambu. Ještě nevím, kolik bude mít dílů, ale chci rozebrat nedůležitější konfigurační volby, různé typy zabezpečení a taky výkon. Cílem tohoto seriálu ovšem není pokrýt všechno, ale ve velké míře pouze to, co sám používám a mám otestováno.