happymaster23

Ani jsem nečekal, že mi psaní půjde tak od ruky a druhý díl tu bude ještě dnes. Na tomto místě bych chtěl rozebrat nastavení sdílených adresářů a to jak pomocí nadefinování konkrétního názvu prostředku tak i pro každého linuxového uživatele do jeho domovského adresáře. Taky už vím, kolik bude mít můj seriál dílů – tento je předposlední, takže budou celkem tři.

Sekce homes

Nastavení v této sekci slouží právě pro přidělení přístupu přes SMB do domovského adresáře každému linuxovému uživateli. Konfigurace může vypadat takto:

[homes]
 writeable = yes
 browseable = no
 wide links = no

Toto minimalistické řešení je plně funkční. Samozřejmě, že se zde dá použít více voleb a ty budou probrány v rámci nastavení konkrétního sdíleného adresáře (pro oba typy jsou stejné). Stručně řečeno sekce [homes] funguje tak, že se z Windows připojíte k prostředku s názvem \\hustejserver\jmeno_uživatele, zadáte uživatelské jméno (shodné s linuxovým) a heslo (nastavení hesla bude vysvětleno ve třetím dílu seriálu). Pokud je všechno v pořádku, tak vás Samba připojí k vašemu domovskému adresáři v Linuxu.

Nastavení sdílených adresářů

Nyní se dostáváme k tomu, na co všichni určitě čekali – nastavení konkrétních sdílených adresářů (anglicky share). Typické nastavení může vypadat takto:

[data]
 path = /data
 admin users = martin
 valid users = michal
 writeable = yes
 browseable = no
 wide links = no
 map archive = yes
 map hidden = yes
 map system = yes
 veto files = /lost+found/xxx.txt/

A nyní tedy k vysvětlení:

• [data] — určuje název sdíleného prostředku. V tomto konkrétním případě se z Windows budeme připojovat k \\hustejserver\data.
• path — cesta k adresáři, který bude sdílen.
• admin users — linuxoví uživatelé s rootovskými právy (můžou upravovat všechny ostatní soubory a jejich vlastní soubory se ukládají pod uživatelem root).
• valid users — jména linuxových uživatelů, kteří se můžou připojit.
• writeable — určuje, zda-li je adresář zapisovatelný.
• browseable — určuje, jestli bude prostředek viditelný při prohlížení sítě.
• wide links — v případě, že je povoleno, Samba respektuje symlinky, které vedou mimo sdílený adresář.
• map archive, map hidden a map system — mapování oprávnění Windows na oprávnění linuxová. V případě, že chcete zachovat všechna oprávnění (archivovat, skrytý a systémový), povolte tyto volby. Mapuje se na linuxová oprávnění (owner execute, group execute, world execute).
• veto files — soubory či adresáře, ke kterým nebude přes SMB přístup, začíná, končí a odděluje se pomocí lomítka .

Z nastavení Samby by to tedy bylo vše. Pokud bychom si to měli shrnout, máme nakonfigurováno globální nastavení démona a taky jsme si vytvořili samotné sdílené adresáře (prostředky) a to ať už pomocí sekce [homes] a nebo pomocí definice konkrétního názvu sdíleného prostředku, kterému jsme nastavili cestu ke sdílenému adresáři a přidělili linuxové uživatele, kteří k němu můžou přistupovat.  Teď už nám zbývá pouze nastavit přístupová hesla, což probereme v příštím díle.

Miniseriál Jak nastavit Sambu

1. Jak nastavit Sambu — sekce global (1. díl)
2. Jak nastavit Sambu — sdílené adresáře (2. díl)
3. Jak nastavit Sambu — zabezpečení a připojení (3.díl)

Mohlo by vás zajímat: GNU, HOWTO, Samba